Jeden maly chlapecek se vzdy pred spanim peclive modlil. Jednou si tatinek
rekl, ze si synkovu modlitbu poslechne. Tak vecer zastavil s uchem na dverich.
Synek odrikal Otcenas a pote:
"Dobrou noc, tati, dobrou noc, mami, dobrou noc babi, sbohem dedo."
Druhy den dedecek umrel a tatinek si vzpomnel na divnou modlitbu a velice ho to
prekvapilo. Proto se vecer zase zastavil u dveri a poslouchal:
"Dobrou noc, tati, dobrou noc, mami, sbohem babi."
A dalsi den umrela i babicka. Tatinkovi uz se to vubec nelibilo, a o to vice ho
sokovala vecerni modlitba:
"Dobrou noc, mami, sbohem, tati."
Druhy den se probudil zpoceny a nervozni. Cely den v praci se silene nervoval,
kdy ho co potka. Odpoledne dorazil domu s ulevou, ze den ve zdravi prezil.
Manzelka si vsimla jeho nervozity a ptala se ho, jaky mel den. Kdyz ji
odvypravel o te spouste prace, tak ona:
"Ja taky mela dneska honicku. Jo, a slysel's uz, ze umrel postak?"

Zpět